Brno – V dalším díle pravidelného testu kaváren jsme navštívili Coffee House v Roosveltově ulici. Kavárna je zde teprve pár měsíců, proto v ní ani v podvečer nebylo příliš hostů. Podnik nás potěšil zajímavým a moderním interiérem, méně už kvalitou kávy. Celá kavárna je rozdělená na tři části. V přední části jsou světlé sedačky, atmosféra je prosvětlená slunečním světlem, které dovnitř proniká okny. A může se zde kouřit.
V duhé části už nejsou okna a místnost je tedy poněkud tmavá. To i proto, že zde je jen velmi slabé ovětlení. Posezení je na kožených černých sedačkách, stěny jsou rovněž tmavé.
Pokud odvážný návštěvník sejde po točitých schodech do suterénu, objeví zde „oranžový sál“.
Číšník přichází po chvíli k nám a ptá se, zda si objednáme. Po požádání o nápojový lístek jej neochotně podá od vedlejšího stolu. Restaurace má totiž nápojové lístky ve stojáncích na stolech, u toho našeho však momentálně chyběl.
Kavárna měla standardní výběr alkoholických i nealkoholických nápojů, poměrně rozsáhlý byl pak výběr kávových nápojů. Kavárna nabízí ristretto, piccollo, espresso dopio, espresso lungo, cappucino, caffe latte macchiato, caffe macchiato a kávu bez kofeinu.
Bystrý čtenář si jistě všiml toho, že kavárna kupodivu nenabízí běžné espresso. To ale zřejmě proto, že chtěl majitel zapůsobit názvy, ale neví, co který pojem znamená. Po objednání espressa nám totiž číšník nápoj přinesl.
Prvním otestovaným nápojem bylo espresso.
Šálek byl nahřátý, ale příliš velký. Káva se v něm téměř ztrácela na dně. Ačkoliv jsem nežádala o mléko, dostala jsem jej v malé konvičce. Bohužel však bylo příliš studené a tak bych si jej do kávy nenalila, ani kdybych o něj měla zájem.
Kávu číšník donesl na speciálním tácku s čokoládkou a cukrem. Ten byl bílý a jiný na výběr nebyl. Ke kávě bohužel chyběla sklenička vody.
Crema byla velmi řídká a po chvíli se roztrhala do ztracena. Chuť kávy byla slabá a v ústech příliš dlouho nevydržela.
Druhým nápojem bylo jako obvykle cappucino.
Naservírované bylo opět na tácku s cukrem a čokoládkou, ale bez vody. Pěna na cappucinu by mohla směle konkurovat pěně do koupele. Byla plná velkých bublin a nebyla s kávou vůbec promíchaná. Na kávě jí navíc ležela jen slabá vrstva.
Na závěr jsme požádali o účtenku s razítkem. A z otráveného číšníka byla rázem milá obsluha. Za espresso jsme zaplatili 35 korun, za cappucino 43 korun.
Závěr: Kavárna nás oslnila svým interiérem, rozhodně ne však kávou. Od kávy Lamborghini Tonino jsme čekali stejně silný zážitek jako od stejnojmenného automobilu. Nakonec jsme se museli spokojit s výkonem hodným české škodovce.
Předešlý test: http://www.kava-online.cz/test-kavaren/test-kavaren-caffe-bar-vanessa/
O testu kaváren: http://www.kava-online.cz/test-kavaren/startujeme-pravidelny-serial-test-kavaren/
Musím potvrdit, že jsem také zklamán tímto podnikem. Dokonce mně účtovali vyšší částku s následnou korekcí ceny, obsluha byla neochotná, káva studená a podnik působil hodně unuděnou atmosférou…Asi to většina návštěvníků ví, proto tam ve večerní době, kdy bych čekal návštěvnost, nikdo nebyl…
Tak jsem navštívil tento podnik a po vypití teplé třetinky Pilsneru jsem musel použít toaletu a ouha, narazil jsem na problém. Pokud jste žena, není problém, ale jako muž s potřebou jste hnáni útrobami podniku kamsi do sklepa téměř po tmě…Navíc káva byla vlažná, resp. studená. Tady si majitel poněkud popletl teploty podávání zmiňovaných nápojů. Toto na mě osobně působí poněkud amatérsky a proto sem již nikdy nezajdu.
Kolář
Chtel bych se slecny zeptat jestli vubec vi ze Lamborghini a Tonino Lambhorghini je uplne nekdo jiny a dale kde videla ze se kava musi podavat s vodou.Jinak espresso se objednava u baru to je esprsso a ne si ho nechat nosit ,to je zase jen v CZ-Takze ty testy kdyz si nedate espresso na baru hned od kavovaru tak by nemeli vubec existovat a navic od cloveka ktery nevi co o vubec jde.
Epresso se podává s vodou pro vyčištění chťových pohárků před jeho konzumací. A pokud si někdo myslím že espresso se podává jen na baru . . . . . . . . . . tak to se musím jen smát