První evropské kavárny vznikaly v Benátkách v roce 1683, v Paříži v roce 1686, v Londýně v roce 1652. Střední Evropa s kavárenskou velmocí Vídní vděčí za kávu polskému cestovateli Kolszyckému. Roku 1683 turecká vojska dobývala Vídeň. František Kolszycki se tajně prodral tureckým obležením a přivedl na pomoc armádu polského krále Jana III. Sobieského. Vídeň byla osvobozena a Turci nechali na útěku pytle se zelenou kávou.

První londýnská kavárna

Kolszycki znal kávová zrna už ze svých dřívějších cest a věděl, jak s nimi naložit. Brzy otevřel ve Vídni první stálou kavárnu s názvem Blaue Flasche – Modrá láhev. Zprvu se totiž káva prodávala pouze u stánků jako jakási pouťová atrakce pro široké masy. Stejně jako kdysi v Arábii se i v Evropě kavárna stala místem společenských setkání. Postupně si do těchto nových zařízení našli cestu jak šlechtici, tak i umělci a nad šálkem kávy si vyměňovali novinky a drby z divadelních kruhů. V tom se smysl kaváren nezměnil ostatně dodnes. V nejedné kavárně se zrodilo literární dílo, vzniklo důležité rozhodnutí, konaly se tajné schůzky. Také světoznámá pojišťovací společnost Lloyd vznikla v kavárně.