brichtova_kavarna_orez.jpg

Jedním z významých brněnských kavárníků byl i rodák z brněnských Obřan Karel Brichta. Kavárenskému umění se naučil ve Vídni, kde dokonce rok samostatně vedl kavárnu. Po návratu do Brna měl pak ideální podmínky pro to získat nějakou vlastní kavárničku, káva u něj chutnala hlavně Brňanům.

Když se jako světaznalý kavárník vrátil s bohatými zkušenostmi do Brna, převzal takzvanou lidovou kavárnu v Mečové ulici. Tu pak řídil dalších sedm let. V soce 1910 so koupil neměskou kavárnu v České ulici. Ta byla do té doby známá jako Café Francais a později také jako Café Londýn. Do té doby ji vedl Leopold Wetterchneider. Brichta kavárnu převzal a vybudoval z ní útulnou, mezi Brňany velmi oblíbenou a neustále plnou českou kavárnu. Brichtova kavárna byla pojmem už před první světovou válkou i během ní, kdy pro vedení české živnosti bylo třeba „zvláštní ostražitosti a diplomatické pohotovosti“.

Po roce 1918 se Brichta aktivně zapojil do organizace stavovského života, jako člen Zemské jednoty hostinských a kavárníků jej brzy zvolili do jejího ústředního výboru. Zvláště se uplatnil jako předseda hospodářského odboru Zemské jednoty, a to jak při zábavních akcích, tak při odborných zájezdech po republice i do zahraničí. Účastnil se rovněž sestavování programu společenských událostí tohoto odboru, pod jeho vedením se do roku 1932 konalo 11 plesů.

V roce 1928 Brichta vedl také velkou restauraci a kavárnu na Výstavě soudobé kultury v Československu na brněnském Výstavišti a podílel se i na budování restaurace a kavárny na sokolském stadionu v Kounicově ulici a velkého restauračního a kavárenského podniku v Zemském domě ve stejné ulici.

Po 28 letech provozu se v roce 1938 Brichta se svou kavárnou na České ulici rozloučil. Odešel sice na odpočinek, ale ještě vedl Hostinskou sodovkárnu v Králově Poli, kterou už dříve přestavěl.

Zdroj: www.spilberk.cz