Je Fairtrade opravdu férový obchod?

Je Fairtrade opravdu férový obchod?

Skoro na každém školení které pořádá Škola baristy se objeví otázka na téma Fairtrade káva, proto jsem se rozhodl napsat tento článek. Hned na začátku si položme nejčastější otázky.

Proč kupujeme Fairtrade produkty?

Opravdu dostanu to nejlepší když si koupím Fairtrade?

Je tedy Fairtrade obchod opravdu férový jak nám všichni říkají, nebo je to jen další marketingový trik? Jak to celé funguje?

     Na počátku byla určitě dobrá myšlenka ale ne vždy to tak zůstane. V dnešnmím uspěchaném světě máme chvíle kdy si uvědomíme, že ne všichni se mají dobře, a máme tendenci pomoci. Není tedy nic snadnějšího než si koupit Fairtrade produkt, a v duchu si říct že jsem přispěl na dobrou věc a ulevit tak svému svědomí. Za touto značkou se ale dnes schovává obrovská organizace plná lidí a předpisů, kteří z toho těží. Toto si ale hned člověk neuvědomí, protože takové informace mu zůstávají skryté. Všude vidíme jen slogany typu Fairtrade je férový obchod kde nepracují děti, kde farmáři dostávají zaplacenou férovou cenu, kde dostávají půjčky na rozvoj plantáží. Zpráva z roku 2015 hovoří jasně. Zájem o tuto kávu neustále stoupá a to je pro Fairtrade hlavní. Jen v Německu se v roce 2013 prodalo 11 000 tun.

Fairtrade-banner

     Pojďme se tedy ponořit do tohoto férového obchodu plného toho nej nej. Juan Santos, jeden starý brazílský farmář a producent kávového zrna je od roku 2011 certifikovaný pro Fairtrade. Měl štěstí, že nepodepsal výhradní smlouvu a nemusí tedy úrodu prodávat jen této společnosti. Do fair trade prodává většinou jen produkci, kterou neprodá na volném trhu. Jen pro příklad: velmi kvalitní zrno prodá na volném trhu za 1,70€ za libru , ale méně kvalitní zrno by prodal jen s cenou 1,20€ za libru . Fair trade ji ovšem vykoupí s cenou 1,40€ za libru . Je tedy logiské, že tuto kávu prodá raději do Fairtrade. Spotřebitel má ale pocit že pokud si kupuje kávu s tímto certifikátem, tak dostává to nejlepší. To ovšem nemusí být pravda.

     Když pominu, že si nekupuji tu nejlepší kávu, pak si aspoň říkám „super na plantáži nepracovaly děti“ a majitel plantáže dostal férovou cenu. No ale kdo z vás někdy navštívil tyto oblasti, ví že sběr kávy byl rodinnou a vlastně i společenskou záležitostí. Celé rodiny se na sběru podílely a i když se nám to nemusí libit, děti tak získávaly zodpovědnost k rodině a jejímu zajištění. Dnes děti na certifikované platáže nesmějí, protože to pravidla zakazují. Co má tedy rodina dělat s dětmi když odchází sklízet kávu? Každý kdo v okamžiku sklizně zůstává doma (třeba aby hlídal děti)připravuje rodinu o nemalou část výdělku. Těmto rodinám pak peníze chybějí na živobytí.

deti     Poslední průzkumy vědců z university v Londýně odhalily, že mzdy a tedy i samotné placení farmám v Etiopii a Guatemale je bez certifikace Faitrade vyšší, a dokonce i pracovní podmínky byly v necertifikovaných farmách lepší. Mimo toto všechno se ani moc nahlas neříká, že certifikace za vstup do Fairtrade je placená. Například Juan Santos zaplatil za certifikaci 3000 € v dobré víře, že mu tato organizace přinese hospodářské výhody, které byly ale po čase zrušeny. Nejsou vyjímky kdy si farmář na vstup do Fairtrade musí peníze půjčit. Proč tam tedy vstupuje? Co třeba proto, že je mu to doporučeno ne zrovna příjemnou formou?

Podle posledních studií akademiků univerzit San Diego a Berkley dostávají farmáři zapojení do tohoto sytému od Fairtrade nejméně 1,40€. Tato cena je ale vyplácena nezávysle na ceně na světovém trhu. Z těchto peněz si pak farmář zaplatí svůj polatek za osvědčení, sběrače i náklady na údržbu. Při této ceně je otázka zda se farmář už neblíží k zisku nula a nebo se podle úrody dokonce neblíží ke ztrátě. K této částce může ještě dostat 0,20 € jako bonus a 0,30€ jako možné BIO příplatky (podívejte se na trhu jake % navýšení znamená na obale značka BIO). Tyto ceny jsou ale považované za spravedlivé. Pokud Juan sečetl všechny náklady a další náklady na certifikaci pak je jeho celkový zisk velmi malý (tedy pokud je ještě vůbec nějaký zisk).

Mimo toho jsou farmáři často nuceni vstupovat do družstev, čím přicházejí o svobodu a nezávislost.

Většinu zákázníků kteří kupují Fairtrade produkty k tomu vede pocit, že podporují férový obchod. Můžeme ale vnímat razítko Fairtrade v kontextu těchto skutečností ještě jako záruku spravedlivého obchodu?

Na počátku byla opravdu dobrá myšlena, ale jestli se podařila udržet i v dnešní době kdy se z této značky stal výborný marketingový nástroj si musíme odpovědět každý sám.

Přidat komentář