Vobrovské nabídce různým způsobem připravovaných káv se těžko vyzná i kávový znalec. Každý druh kávy má totiž ještě svou světlou a tmavou variatnu a všechny dokonce existují i v podobě bez kofeinu, což celý výběr ještě více komplikuje. Rozdíly mezi jednotlivými druhy jsou často pro cizince tak malé, že je téměř nemožné se rozhodnout. Například „caf pingado“ a „garoto“ jsou obě presso s mlékem. V tom prvním však je mléka jen pár kapek, v tom druhém potom pořádná dávka. Stejně je to například u překapávaných káv „carioca“ a „cafe cheio“. Obě kávy jsou černočerné jako noc, ta první je však překapaná dvakrát a druhá jen jednou.

Typický je pro portugalce i „snídaňový dýchánek“. V kavárně obvykle popíjejí silné espresso „bica“, ke kterému přikusují portugalské buchty posypané skořicí. Kávu si ale nikdy nedají doma. To demonstruje i příklad typického portugalského oběda. Pokud vás známý pozve na oběd, obvykle se o něm zeptá, zda si někdo nedá kávu. Praxe potom probíhá tak, že se najednou všichni zvednou, v autech odjedou do oblíbené kaváry, vypijí „bicu“ a za pár minut se vrací zpátky do domu hositele.