Káva pro TRE FORZE je, jak jinak, ručně sbíraná na menších plantážích Jižní Ameriky, což umožňuje první selekci hned při sběru – zkušení sběrači vybírají jen ty nejzralejší kávové třešinky, které se pak suší na slunci. Dále se pak kávová zrna nejlepších káv Arabica a Robusta třídí podle velikosti a praží se zvlášť, takže všechna zrna jsou upražena rovnoměrně a až poté se káva smíchá.

Pražírna, kde vzniká ta pravá káva TRE FORZE! se nachází v malé vesničce na Sicílii, přímo na úpatí sopky Etny a právě tam se také těží dřevo z olivových hájů, které je díky lávovému podloží plné minerálů. Dřevo olivovníku se pak suší po dobu 12ti měsíců a stává se tak netradičním palivem pro pražení výjimečných kávových bobů. Káva TRE FORZE! se praží pomalu na otevřeném ohni a kávové boby tak prochází přímo plameny ohně.

Pálené dřevo olivovníku vytváří specifické aroma, které se odráží i v samotném aroma této tradiční sicilské kávy.

Tento postup pražení se dědí z generace na generaci a díky tomu, že obstál v této zkoušce času si našel své místo i dnes.

Jak často se dnes dostaneme k něčemu tak ryzímu a vyrobenému s takovou láskou k tradici a dokonalosti?

Zrnková káva TRE FORZE je k dostání v balení po 1kg, ale také v balení po 250g, což nám umožní kávu ochutnat a přesvědčit se, že se opravdu vyplatí občas zainvestovat do něčeho speciálního. Balení 250g si navíc můžete koupit i v krásné dóze. Stejným způsobem je balena i mletá káva TRE FORZE! 250g.

Ve výsledku je káva TRE FORZE! silnější, krémovitější a má menší obsah kofeinu. Její chuť je těžko popsatelná, celkově jsou její krémové tóny spíše nahořklé než dokysela, jedná se o výraznou kávu s plnou chutí, konkrétní obrázek o chuti této kávy ať si každý udělá sám – stojí to za to.

Praví francouzi kávu skutečně milují. Svědčí o tom i fakt, že si vždy dva dny v roce vyhradí právě pro svátek kávy. Ve dnech 19. a 20. října se celá Francie ponoří do lahodné kávové vůně a ve všech francouzských kavárnách si milovníci kávy užívají tento lahodný mok. Káva je navíc ve Francii třetím nejvíce používaným nápojem.

Svátek kávy je ve Francii událostí roku. Ačkoliv být ve Francii a nenavštívit jednu z jejich pověstných útulných kavárniček je téměř hřích.

Francouzi zkonzumují za rok příbližně stoosmdesát tisíc tun pražených pomletých kávových zrn. To znamená asi pětatřicet miliard šálků kávy ročně, což je více než jeden šálek denně pro každého obyvatele Francie od batolat až po starce. I přesto Francouzi nevypijí více kávy než Američané, Britové nebo Italové. Ve spotřebě jsou v žebříčku až na osmém místě, daleko za Finy, Rakušany, Švédy, Holanďany, Švýcary nebo Němci.

Káva je navíc třetím nejvíce používaným nápojem. Pořadí spotřeby je ale vskutku zvláštní. Na prvním místě je totiž u Francouzů v oblibě minerální voda, na druhém ovocné šťávy a džusy a třetí místo potom zaujímá káva.

Francouzi upřednostňují vcelku zředěný kávový nápoj než se například připravuje v Itálii. Připravují ho z kávových zrn středního pražení, která se po pomletí okamžitě spaří vodou.

V pití kávy nemají Francouzi žádné zábrany, pijí jej s mlékem nebo cukrem, jak komu chutná.

Vobrovské nabídce různým způsobem připravovaných káv se těžko vyzná i kávový znalec. Každý druh kávy má totiž ještě svou světlou a tmavou variatnu a všechny dokonce existují i v podobě bez kofeinu, což celý výběr ještě více komplikuje. Rozdíly mezi jednotlivými druhy jsou často pro cizince tak malé, že je téměř nemožné se rozhodnout. Například „caf pingado“ a „garoto“ jsou obě presso s mlékem. V tom prvním však je mléka jen pár kapek, v tom druhém potom pořádná dávka. Stejně je to například u překapávaných káv „carioca“ a „cafe cheio“. Obě kávy jsou černočerné jako noc, ta první je však překapaná dvakrát a druhá jen jednou.

Typický je pro portugalce i „snídaňový dýchánek“. V kavárně obvykle popíjejí silné espresso „bica“, ke kterému přikusují portugalské buchty posypané skořicí. Kávu si ale nikdy nedají doma. To demonstruje i příklad typického portugalského oběda. Pokud vás známý pozve na oběd, obvykle se o něm zeptá, zda si někdo nedá kávu. Praxe potom probíhá tak, že se najednou všichni zvednou, v autech odjedou do oblíbené kaváry, vypijí „bicu“ a za pár minut se vrací zpátky do domu hositele.

Na jednoho FIna totiž připadá neuvěřitelných jedenáct kilogramůspotřeby surových zrn kávovníku na rok. Instantní káva však tvoří pouze velmi malé procento z celého objemu. Největší pražírenskou společností ve Finsku je rodinný podnik Gustava Paulinga, který vlastní více než třetinový podíl na trhu. Zásadně nenabízí bezkofeinovou kávu, ani tu instatní. Jak již bylo řečeno, u Finů se totiž tato káva netěší příliš velké oblibě. . Tato firma dováží zelená kávová zrna z Brazílie, Kolumbie, Kostariky, Guatemaly a také Keni. Druhou největší společností je potom Meira, která vlastní asi třicet procent finského kávového trhu.

Nejen na výtečné belgické pralinky mohou obyvatelé tohoto rozmanitého státu nalákat chuťové labužníky. Belgie je vysoce rozvinutý průmyslový stát s velkou koncentrací výroby a intenzivním zemědělstvím. Hlavními průmyslovými oblastmi jsou Brusel, Antverpy, Lutych a Gent. Právě z Antverp pochází jedna z nejznámějších belgických značek kávy.

Po celém světě je známá značka kávy a produkční společností Rombouts. Zajímavá je také další, ačkoliv menší firma Café Knopes. Kromě těchto dvou značek však může turista při procházení belgickými městy najít úplné kávové skvosty z celéh světa.Kromě různých jiných kávovníkových zrn špičkové kvality nabízí Belgie i nezvyklý sortient s názvem Dix Grands Cafés du Monde, což v překladu znamená Deset velkých káv světa. V jednom balení si tak může milovník kávy domů odvézt zrna z Brazílie, Kolumbie, Kostariky, Keni, Papuy-Nové Guinee, Indonésie, Guatemaly, Mexika a Etiopie. Tento lákavý výběr jistě potěší nejen toho, kdo se o dobrou kávu zajímá, ale udělá radost i skutečným kávovým milovníkům, protože mohou ochutnat speciální paletu odrůd zrn kávovníků z nejvýznamnějších produkčních oblastí světa.

Je všeobecně známo, že první smysl, který při pití kávy zapojujeme, je zrak. To, z čeho lahodnou kávu pijete, je proto nezbytně důležité pro výslednou chuť. Šálek nesmí být moc malý, moc velký, ani moc studený. Káva potom nemá správnou „cremu“, po chvíli vychladne nebo nám prostě nechutná. Společnost Illy, která se specializuje i na výrobu kávy, nabízí fajnšmekrům nespočet umělecky ztvárněných šálků na kávu, které mají ideální tvar i tloušťku stěny.

Vhodný tvar a tloušťka šálku zaručí, že po určitý čas udrží požadovanou teplotu espressa. Káva je totiž velmi nestabilní tekutina a po krátké době výrazně mění své charakteristiky. V obchodní síti jsou k dispozici porcelánové nebo keramické kolekce souprav šálků v různých uměleckých provedních. Některé vzory jsou klasické, jako například přírodní motivy nebo takzvaná kolekce „Texture of Home“, kde jsou vyobrazeny papričky, tráva a různé obrázky ze stolování.

Úžasně zajímavá kolekce, vhodná do moderní kavárny nebo pro milovníky všeho nadpřirozeného je ta s názvem Alien. Jedná se o šálky ve tvaru pomyslné hlavy mimozemšťana zabalené v dárkovém balení -létajícím talíř.

Do vytvoření originálních kolekcí šálků Illy se zapojilo i nespočet umělců. Šálky jsou potom spíš sběratelským kouskem. Dovolit si je také nemůže kde kdo, protože jejich cena i stonásobně převyšuje šálky klasické.

Pravá turecká káva musí mít pořádnou pěnu a ta se dá získat jen tehdy, pokud se káva vaří na mírném ohni. Od „vaření“ se však nesmí odbíhat. Ve správnou chvíli, kdy pěna začně stoupat, ji totiž musí „šéfkuchař z povrchu sundat lžičkou.

Snad nejdůležitější úlohu má káva v Turecku při domlouvání svatby. Podle místních zvyků se totiž snoubenci vidí až tehdy, kdy jde muž požádat otce nevěsty o ruku. Dívka pak otci servíruje kávu. Čím je sladší, tím víc se jí nastávající líbí. Pokud je hořká, nevěsta s ženichem šťastná nebude.

Dokonce i ženich poznává pořádnou hospodyňku podle toho, jestli je na kávě správná pěna nebo ne.

V italských barech a restauracích se ročně vypije 33 milionů šálků kávy. To znamená, že na hlavu každého Itala připadají denně více než čtyři šálky kávy. V Itálii je pití kávy totiž téměř rituálem.

Pravý Ital si dá první šálek kávy ráno, několik dalších do oběda. Nezbytnou tečkou za vydatným obědem je další šálek kávy, který je záminkou pracovní přestávku s přáteli. Nespočet dalších šálků vypijí během siesty odpoledne a také po večeři.

V Itálii existují dva styly pití kávy. První je pro Italy typický a jsou tím také známí po celém světě. Je to jejich rychlé espresso, které popíjí v průběhu dne na stojáka nebo jen opřený o bar. Nezdrží se na místě déle, než pár minut a pokračují dále za prací a povinnostmi. Toto zopakují několikrát za den. Je úžasné vidět, jak společensky oblečení manažeři a úředníci stojí u pultů kávových barů a usrkávají kávičku z porcelánového šálku. Káva je obvykle malá, horká a černá.

Druhý způsob pití italské kávy je od toho prvního naprosto odlišný. Spočívá v posezení si v krásných prostorách italských kaváren, které jsou tu moderní, tu zase dobově vybavené, a vychutnání si kvalitní a lahodné kávy. Italové si obvykle kávu vychutnávají ve společnosti denního tisku nebo s přáteli při vykládání o nejnovějších událostech. I tento rituál obvykle netrvá hodiny, jako je zvykem u nás, ale možná pár desítek minut.

Italové jsou jednoduše řečeno živí a pohyb jim očividně svědčí. Jak sami říkají, rychlé vypití šálku kávy jim vlije do žil novou energii, potřebnou k vyřízení denních rutinních záležitostí.