Velké plantáže dnes v Mexiku nehledejte. Ty už jsou téměř minulostí. Většina kávy totiž pochází od drobných farmářů. Rozlehlé plantáže, kdysi dominující místnímu kávovému průmyslu, jsou už dnes minulostí. Další zajímavostí z Mexika je to, že Mexičané už několik desítek let úspěšně zpracovávají biologicky pěstovaná kávová zrna. Káva se pěstuje v nadmořské výšce 1500 – 2000m na mexických vysočinách.

Biologicky vypěstovaná kávová zrna mají obvykle označení Demeter a Pluma Coixtepec. Mexická zrna jsou většinou velkozrnná. Kávovníková zrna označována jako maragogipe jsou obří a podlouhlá. Ze nejlepší jsou považovány Luquidamabar MS. Pro svou měkkost se však nehodí k dlouhodobému skladování, protože ztrácejí na barvě, vlhkosti, ale také na jakosti.

K hlavním druhům kávovníkových zrn v mexiku patří coatepec, který s epoužívá hlavně do dražších druhů směsí. Dále jsou to například hurusca, orizaba nebo cordoba.

Zrna jsou označována podle nadmořské výšky, ve kteřé se pěstují. To znamená: G.W. je v 600 až 750 metrů nad mořem, P.W. rostou v 700 až 1000 metrů nad mořem, H.G. se pěstují v 1000 až 1600 m.n.m. a nakonev S.H.G., která se pěstují nejvýše, a sice v 1700 metrech.

Pěstitelské oblasti: Chiapas, Vera Cruz, Oaxaca, Puebla, Guerrero, Hidalgo, San Luis, Jalisco, Tabasco, Colima aj.