Odborníci dále trvají na faktu, že kofein může být pro těhotnou maminku, potažmo její plod, škodlivý. Ovšem ne tak, aby došlo ke spontánnímu potratu.

Výzkumy ukazují, že kofein je schopný proniknout placentou, což vedlo k obavám, že by to mohlo způsobit předčasný porod.

Ve Spojených státech gynekologové a porodníci potvrdili, že umírněná spotřeba kávy pravděpodobně nezvyšuje riziko předčasného porodu.

200 mg kofeinu denně údajně neškodí

Podle studie dvě stě miligramů kofeinu denně, což představuje asi třídecilitrový šálek kávy, nijak výrazně nepřispívá k potratu nebo předčasnému porodu. Nejsou zatím důkazy, zda spotřeba více než dvě stě miligramů kofeinu denně může ohrozit těhotenství.

Studie bere v úvahu i dva předchozí výzkumy, v nichž se sledovalo vždy více než tisíc těhotných žen. Americká porodnická a gynekologická společnost poukazuje i na dvě další studie, v nichž se uvádí, že mírná dávka kofeinu nezvyšuje pravděpodobnost předčasného porodu.

Zdroj: Těhotným ženám údajně jedna káva denně neškodí – Novinky.cz.

Hodně prakticky zaměřený byl výzkum Laboratoře pro výzkum spánku při Loughboroughské univerzitě. Zdejší vědci dokazují, že 22 procent vážných dopravních nehod ve Velké Británii zaviní ospalost.

Pokud si však lidé dopřejí hned ráno dva šálky kávy, hrozí jim nejméně trojnásobně nižší nebezpečí dopravní nehody než těm, kteří si je nedají. „Lidé by si měli uvědomit, že jsou na silnici extrémně zranitelní zejména mezi pátou a sedmou hodinou ranní, kdy dochází k většině nehod,“ míní vedoucí výzkumu profesor Jim Horn.

Dva šálky kávy vypité rychle po sobě by podle něj mohly míru nehodovosti výrazně snížit.
Káva jako příjemná narkomanie

Herec Tom Hanks dokázal během natáčení vypít i patnáct hrnků kávy. Bulvární noviny hned psaly o tom, že je závislý na kofeinu. Odborníci ale mírnili jejich zápal a poukazovali na to, že v případě kávy je diskutabilní mluvit o něčem takovém.

Navíc nejde o nic dramatického, spíš můžeme mluvit o závislosti psychické. Také Americká psychiatrická společnost uvádí ve svých doporučeních, že riziko závislosti na kávě je zanedbatelné ve srovnání se skutečnými drogami.

Slavný český psychiatr, profesor Jiří Vondráček, dokonce zdůrazňoval, že to je jedna z nejpříjemnějších narkomanií. Navíc prokazatelně posiluje tělo i ducha. Také při předávkování kofeinem nebývají nespavost, podrážděnost nebo rozrušení nijak přehnané. Přesto by je citliví lidé neměli podceňovat.

Složitější to bylo s kofeinem jako dopingem. Řada výzkumů ukazovala na to, že může zvyšovat výkon, prostřednictvím metabolismu v buňkách i díky lepšímu přenášení nervosvalových vzruchů.
Nakonec se ukázalo, že i v tomto případě nejde o nic dramatického, co by mohlo nějak zásadně ovlivňovat výkony sportovců. Mezi ná rodní olympijský výbor proto vyřadil v roce 2004 kofein ze seznamu zakázaných látek.
Co káva a těhotné ženy? Můžou ji!

Hodně si diskutovalo také o tom, jestli je káva vhodná pro těhotné ženy. Vědci se nakonec shodli, že bezpečná je pro ně umírněná dávka. Podle anglických odborníků na výživu je to 200 mg denně, podle Americké dietetické společnosti 300 mg denně.

Nad jejím přílišným pitím by se naopak měly zamyslet ženy v přechodu. Káva je ve větším množství mírně močopudná a může zhoršit i hospodaření těla s vápníkem. Pro ženy v klimaktériu, které často trápí řídnutí kostí, to je ale pouze jemné varování před přehnaným pitím tohoto jinak příjemného nápoje.
Káva nevyvolává ani žaludeční vředy

Káva byla dlouhé roky podezřelá z toho, že nebezpečně dráždí žaludek a podílí se na vzniku žaludečních vředů. U některých lidí sice může někdy přispět k překyselení žaludku. Neexistují však žádné důkazy o vyvolávání nemocí žaludku nebo zažívacího traktu.

Naopak MUDr. Lenora Arabová z lékařské fakulty Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) prokázala na základě analýz různých studií, že pití kafe nás mírně chrání před některými druhy rakoviny tlustého střeva a před zhoubnými nádory na konečníku a játrech.

Arabová se odvolává na výsledky rozboru téměř čtyř stovek výzkumů zabývajících se konzumací kávy a rizikem vzniku rakoviny.

Pokud jde o tvrzení, že zvyšuje cholesterol, to je pravdivé. Jde ale o zvýšení velmi mírné a krátkodobé. Navíc neplatí pro kávu překapávanou přes papírový filtr, na kterém se zachytí tukové látky, jež káva obsahuje.
Ochrana před Parkinsonovou nemocí

Lidem, kteří každý den vypijí čtyř až pět šálků kávy, hrozí až pětkrát nižší riziko Parkinsonovy choroby, než-li lidem, kteří kávu nekonzumují vůbec. To je závěr výzkumu amerických vědců vedených MUDr. Webster Rossem. Choroba postihuje nervový systém, způsobuje třas, potíže s pohybem, spánkem atd.

Určitý ochranný vliv kofeinu byl prokázán také u cukrovky druhého typu, která souvisí s obezitou, a částečně i Alzheimerovy choroby, tedy demence.
Zajímavý objev psychologů

Ke kuriózním, ale zajímavým, výsledkům dospěli australští psychologové. Zjistili, že lidé, kteří se sejdou nad voňavým šálkem kávy, jsou vůči sobě vstřícnější a mají větší sklon přistoupit na přání nebo požadavky svých protějšků. Postoje lidí zkoumali na otázkách, jako je třeba umělé přerušení těhotenství nebo eutanazie.

Italský tisk to ale komentoval po svém. Podle něj utvrdili svým výzkumem italské lamače ženských srdcí v jejich osvědčené praxi: nabídnout dámě po večeři šálek voňavé a kvalitní kávy s nadějí, že večer bude mít další zajímavé pokračování.

Káva prokazatelně mírní a krátkodobě tlumí pocit ospalosti i únavy.

Káva byla poškozena hlavně studií Bostonské univerzity ze 70 let minulého století. Podle ní zvyšovalo její pití riziko infarktu. Vědci však časem přišli na to, že toto tvrzení je zavádějící podobně jako výzkumy o tom, že víno je zdravější než pivo. Jejich kolegové se příliš soustředili na čísla a pominuli reálný život nebo aspoň sociologii.
Při pozdějších výzkumech totiž zjistili, že pijáci kávy velice často kouří a holdují také tučným jídlům. Stejně tak objevili, že víno nejčastěji pijí lidé se středním a vyšším vzděláním, kteří obecně žijí zdravěji. Proto v prvním případě docházeli k tak pesimistickým výsledkům, a v druhém případě k tak optimistickým údajům.
Káva neohrožuje srdce, ale ani krevní tlak

Jak to tedy je?

Vědci postupem času objevili, že káva nezvyšuje při umírněné konzumaci riziko kardiovaskulárních chorob, včetně srdečních arytmií. Umírněnou konzumací přitom rozumí tři až pět šálků denně, což je zhruba 300 až 400 mg kofeinu.

Také na vysoký krevní tlak nemá kofein žádný zásadní vliv. Na krátkou dobu ho sice u některých lidí zvýší, ale není to zvýšení nijak významné, ani dlouhodobé. Naopak, výzkumy vědců z Vanderbiltovy univerzity z Tennessee ukázaly, že organismus zdravých lidí si během tří čtyř dnů na účinek kofeinu zvykne a toleruje ho. To znamená, že se jim krevní tlak nezvýší ani po kávě. A lidem s hypertenzí se nezvyšoval už druhý den.
Oddaluje spánek

Z materiálů prezentovaných na mezinárodním kongresu v Bangkoku je zřejmé i to, že káva může významně ovlivnit bdělost nebo spánek. Obvykle v dávkách vyšších než 200 mg. Při těch dokáže u některých lidí oddálit dobu, kdy se jim chce spát. Což může být pozitivní stejně jako negativní fakt. Záleží na tom, co lidé chtějí.

U tohoto i dalších údajů však existuje hodně individuálních odchylek. Vyvolávají je rozdíly v metabolismu konkrétních lidí a ty mohou být velice významné.

Platí to i o vlivu kofeinu na psychiku. Prokazatelně mírní a krátkodobě tlumí pocit ospalosti i únavy. Příznivě ovlivňuje také naši bdělost, duševní čilost a pocit dobré nálady. Dokládají to desítky studií a bádání. Řada z nich se týkala i sebevražd.

Lidé, kteří se sejdou nad voňavým šálkem kávy, jsou prý vůči sobě vstřícnější a mají větší sklon přistoupit na přání nebo požadavky svých protějšků.

Jejich studie, prováděná ve spolupráci se 70 000 ženami, prokázala, že ty, které si po obědě dávají šálek kávy, mají o třetinu nižší riziko, že se u nich vyvine cukrovka druhého typu než ženy, které kávu nepijí. Zjistilo se ale, že blahodárné účinky má káva obvyklá i bez kofeinu, ale jen pokud se pije po obědě. Její konzumace v kteroukoli jinou denní dobu tento efekt postrádá.

„Náš výzkum jednoznačně potvrzuje, že jen káva po obědě snižuje nebezpečí diabetu,“ tvrdí vedoucí studie Dr. Daniela S. ve zprávě zveřejněné v odborném časopise American Journal of Clinical Nutrition.

Souvislost mezi pitím kávy a cukrovkou hledaly už mnohé předchozí výzkumy, ale zatím se nezjistilo, jaký mechanismus je propojuje. Dosud se nikdo nezabýval ani tím, jestli má na pozitivní účinky pití kávy vliv jeho načasování.
Blahodárně působí káva jen v době oběda

Tým Dr. Sartorelliové sledoval 69 532 Francouzek, které se zúčastnily velké celoevropské studie o výživě. Respondentkám bylo 41 až 72 let a výzkum trval 11 let. Během této doby se cukrovka 2. typu vyvinula u 1 415 z nich.

Celkově vyšlo najevo, že u žen pijících alespoň tři šálky kávy denně byl výskyt této nemoci o 27 procent méně častý. Když se ale experti zaměřili na denní dobu pití, zjistili, že blahodárně působí jen káva v době oběda. Respondentkám, které si dopřály více než šálek pravidelně v tento čas, hrozilo o 33 procent nižší riziko vzniku cukrovky.

Zdá se, že tato zjištění platí jen pro černou kávu, ale vzhledem k tomu, že z celkového počtu účastnic výzkumu jich kávu s mlékem pilo jen velmi málo, nelze brát tuto skutečnost s konečnou platností.

Pokud uživatel konzumuje tyto látky zároveň, riziko poškození lidského organismu se několikanásobně zvyšuje, než když jsou tyto látky konzumovány zvlášť. Potvrdila to studie athénských vědců, kteří bezprostředně i s delším časovým odstupem měřili stav cév a rychlost průtoku krve testovaných osob.

Výsledky, k nimž badatelé dospěli, naznačují, že nikotinu a kofeinu propadlí labužníci si tak ve zvýšené míře koledují o vážná onemocnění srdce a krevního oběhu, vyvolaná vysokým tlakem a infarktem myokardu.

Autoři studie, jež byla uveřejněna v odborném časopise Journal of the American College of Cardiology, apelují proto zejména na kuřáky, aby se při holdování své neřesti alespoň vyvarovali popíjení kávy. Ta je sice v množství až pěti šálků denně víceméně neškodná, nicméně umocňuje negativní účinky nikotinu a dalších složek tabákového dýmu.

Účinky kávy už se zkoumaly ze všech možných úhlů pohledu. Vědci zjistili, že zlepšuje paměť, snižuje riziko stařecké cukrovky, zastavuje vypadávání vlasů apod. Další výzkum se zaměřil na libido. Jednalo se o experiment prováděný na velké skupině krys a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Krysy, kterým byl podán kofein, byly mnohem žádostivější než ostatní.

Výsledky jsou sice ověřeny jen u samiček krys, ale vědci se domnívají, že podobný efekt má kofein i na ženy a žádné další výzkumy tohoto typu provádět nehodlají. Povzbuzení touhy a tedy jakési afrodiziakální účinky způsobuje kofein ale pouze tehdy, není-li žena na pitíkávy zvyklá.

Při výzkumu vědci podali sto osmdesáti samičkám krys menší dávku kofeinu, pak je připustili k samečkům a pozorovali, zda kofein působil a jakým způsobem. Ukázalo se, že příjem kofeinu zkrátil dobu, po které se samičky vracely k samcům pro pohlavní akt. Vedoucí výzkumu však upozorňuje, že šlo o krysy, které nikdy dříve s kofeinem nepřišly do styku.

„U lidí bychom podobný efekt mohli pozorovat nejspíše jen u žen, které kávu pijí jen výjimečně,“ uvažuje lékařka. Mluvčí britské asociace pro kávu je však skeptický: „Lidé by museli vypít 10 či více šálků kávy, aby se i u nich dal pozorovat podobný účinek, a to přece není normální úroveň pití kávy. Káva zdraví prospívá mnoha způsoby, ale tenhle mezi ně, myslím, patří,“ říká opatrně.

Kofein funguje v podstatě tak, že ačkoliv jsme unavení, naše tělo si myslí, že nejsme. Potlačuje negativní důsledky nedostatku spáku na bdělost a výkonnost. Pokud kávu pijeme tak, jak jsme zvyklí, nezáleží na čase ani denní době, spánkový rytmus to nijak nenaruší. Pijeme-li kávu v dobu netradiční třeba právě proto, abychom oddálili spánek a únavu, má to na kvalitu spánku výrazný vliv. Vůbec nejsilnější vliv na spánek kofein má v případě, kdy se snažíme dohnat spánkový deficit během dne. Spánek je převážně mělký a ne hluboký, ve dne pak máte problém usnout úplně. Na délku nočního spánku nemá kofein vliv.

Podle Julie Carrierové má silnější vliv kofeinu během dne souvislost s tím, že lidé se snaží usnout v nepřirozenou dobu a jejich biorytmus jim nařizuje, aby zůstali vzhůru. Fáze hlubokého spánku trvá déle během dne, kdy se člověk snaží dohnat spánkový deficit, protože pomáhá překonat biorytmus.Kofein totiž zkracuje fázi hlubokého spánku, a proto je snadnější zažitý biorytmus překonat.

Dříve bylo zvykem nastartovat den ranní polévkou. Ta byla později nahrazena kávou.

Nejednalo se ale o kávu, jakou jste zvyklí pít ráno dnes, tedy šálek pressa nebo tureckou kávu. Šlo spíše o takové kávové mléko, protože šlo o šálek kávy, který byl ve stejném hrnku, v jakém se dříve podávala polévka. Fígl byl v tom, že hrnek byl dolit doplna horkým mlékem, takže nápoj mohly pít i děti. Tento horký nápoj měl být něco příjemného, co povzbudí a probudí člověka na cestu do práce.

Jemně povzbudivá káva nezpůsobuje kofeinový šok, kterému je lidské tělo vystaveno při pití silné kávy. Šálek jemné kávy vás příjemně povzbudí a harmonicky, přirozeným způsobem rozvibruje. Takovou kávu mohou bez problémů pít těhotné ženy i děti. Můžete si dát klidně i několik šálků espressa denně a vy i vaše tělo se budete cítít lépe, než při pití normální kávy s kofeinem.

Pokud si po ránu dáte šálek silné kávy s velkým množstvím kofeinu, nemusíte se cítit nejlépe. Můžete být podráždění, případně se vám chvějí ruce. Časem možná zjistíte, že po silné kávě nejste o nic více produktivní než bez ní. Silná káva má přínos opravdu jen tehdy, když člověk po nějakou dobu potřebuje zůstat vzhůru. Získaná energie je ovšem na dluh. Lidé, kteří dlouhodobě pijí kávu s velkým množstvím kofeinu, se vyznačují tím, že velmi často zívají. Pokud na nějakou dobu kofein vysadí, stačí tři až čtyři dny, zívání přejde. Prohloubí se spánek a tělo si více odpočine v přirozeném spánkovém cyklu. Veškeré procesy, narušené velkým množstvím kofeinu, se navrátí do normálu.

V roce 1990 vědci v německu prováděli výzkum, aby zjistil, jestli má kofein nějaký vliv na plodnost žen. Bylo do něj zařazeno téměř čtyři tisíce žen, některé měly děti, jiné nemohly otěhotnět. Výzkum zjišťoval, kolik kávy, čaje a jiných nápojů, obsahujících kofein, ženy pravidelně přijímaly. Při tomto šetření se neprojevily vůbec žádné souvislosti mezi kofeinem a neplodností.

Jediný problém, který reálně existuje je ten, že kofein prochází placentou a po porodu je také obsažen v mateřském mléce. Proto je doporučeno pít kávu i čaj s mírou. V době kojení by neměla denní dávka být více jak 300mg kofeinu, což znamená asi dva nebo tři šálky kávy. Při předávkování kofeinem nebo při vysokém přijmu kofeinu po delší dobu, může dojít ke kofeinismu, který se projevuje nervozitou, bušením srdce, zvýšenou teplotou a také nespavostí.

Konzumaci kávy, je-li v normální míře, není nutné u zdravé ženy nijak omezovat, denní dávka by však skutečně neměla být překračována. U těhotných žen by mohlo dojít k snížení růstu plodu a u žen kojících může dojít k podrážděnosti a nespavosti dítěte. Navíc kofein snižuje obsah železav mateřském mléce, které je pro vývoj dítěte nezbytné.

Pokud je u vás tedy zvykem, že si ráno nedovedete představit bez šálku kávy a novin, nemusíte se nutně omezovat. Š8lků kávy by ale skutečně nemělo být více než dva, maximálně tři denně. Jestli však máte potřebu pít šálků kávy denně více, doporučuje se káva bez kofeinu.

Kávovník je keř, který dorůstá výšky něco kolem tří až pěti metrů. Jeho zralé plody mají červenou barvu, proto jsou pro zvěř velice lákavá. Mladé keříky kávovníku by tak sotva přežily pár dní nebo týdnů, než by je spáslá divoká zvěř. Je dokázáno, že v plodech kávovníku, který roste v nůžinách, je mnohem více kofeinu než v plodech toho, který roste ve vysokohorských podmínkách, kde mu tolik nehrozí pozření divokou zvěří.

Člověk kávu pije právě proto, že obsahuje kosfein. Pár šálků lahodného moku denně většině lidí neublíží. Pro zvířata však může být káva jejich poslední potravou. Pro spoustu savců jsou totiž kofein i jiné látky, obsažené v kávě, smrtelné. Pro psa může být smrtelná i tabuloka čokolády nebo jedna deci silné kávy. Organismus psa a jiných zvířat neumí kofein v těle metabolizovat a proto na něj působí jako jed.