Jediné, co budete potřebovat, je větší hlubsí pánev, samozřejmě nějaký zdoj ohně, tedy sporák nebo plotýnka, ale určitě je možné kávu pražit i venku na ohni. Dále potřebujete něco ke zchlazení. Buď vodu v rozprašovačí nebo třeba zchlazený pečící plech. V neposlední řadě si budete potřebovat zelená syrová zrnka kávy. Na internetu je několik společností, které zelená zrnka kávy nabízejí a prodávají pro zájemce i v menším množství, takže sehnat tuto surovinu by v dnešní době neměl být takový problém, jak by se mohlo zdát.

Kávu dáme do pánve tak, aby pokrývala dno v jedné vstvě, ale dno nebylo zaplněné, protože pražení káva zvětšuje svůj objem a pokud by byla ve více vrstvách, neupražila by se a nedostali byste z ní všechno aroma a chuť. Celé pražení trvá asi 10 až 15 minut, záleží samozřejmě na velikosti plamene a na druhu syrové kávy. Je velice důležité po celou dobu kávu promíchávat, jinak se neopraží rovnoměrně a mohla by se spálit. Asi po pěti minutách začne káva praskat a začnou z ní odletovat malé šlupky, takže buďte opravdu opatrní. Poté praskání ustane, ale po pár minutách začne znovu, káva postupně hnědne a chvíli před tím, než vám bude připadat, že má tu správnou barvu, odstavte ji z plamene, nechte chvíli dojít v horké pánvi a pak přesypte na vychlazený plech. Odstraňte zbytek šlupek a vychlazenou kávu uložte do nádoby. Nádobu nezavírejte! Ještě asi 12 hodin po upražení se z kávy uvolňují plyny a nádoba by tak mohla explodovat.

Před použitím umelte jen potřebné množství a připravte svou domácí čerstvou voňavou kávu. Navíc vaše káva bude nenapodobitelný originál.

Procesu pražení většinou předchází kombinace jednotlivých sort kávových zrn, jež na konci vytvoří značkovou kávovou směs, která pak určuje její cenu. Kávové směsi se připravují podle spotřebitelských zvyklostí v jednotlivých uživatelských oblastech. V těchto mixturách dochází k vybalancování chuťových a aromatických komponent tak, že výsledkem je trvalý nezaměnitelný vjem při pití každého šálku kávy.

Při samotném pražení se uplatňuje koloběh horkého vzduchu, kterému jsou stále promíchávaná zrna vystavena. Tím dochází ke stejnoměrnému opražení všech zrn. Velikost a tvar zrna jsou důležitými elementy, jež je nutno vzít v úvahu při pražení kávy. Velká zrna vyžadují větší opatrnost při pražení než malá zrna (peaberry). Jsou totiž jemnější a mohla by se snadno spálit. Přepražená káva má tmavší barvu, zatímco méně pražená je světlejší. Zlomovou teplotou při pražení kávy je 203-205°C. Při této teplotě probíhá pyrolýza, což je chemický proces, při kterém dochází k degradaci tuků a karbohydrátů v kávovém zrnu a vytváří se delikátní oleje a uvolňují se plynné látky. Po vyjmutí z pražicí pece se kávová zrna rychle ochlazují, aby nedošlo k výraznější ztrátě eterických olejů. Jemné svěží aroma je u čerstvě pražené kávy překryto fenolovými látkami, které se tvoří při pražení a teprve po třech až pěti dnech se jemné kávové aroma vyrovnává. Důležitým faktorem ovlivňujícím pražení je přítomnost vody a rozpustných látek v kávovém zrnu. Délkou a intensitou pražení se obsah těchto látek zmenšuje a na konci pražení ztrácí káva cca 15-20% hmotnosti (propražek). Za to však nabývá na objemu až 40% (vznik plynných látek).

Postup pražení je u všech významných firem stanoven podle přísných zásad, které zpravidla vycházejí z dlouholetých zkušeností. Káva se praží na různé stupně podle spotřebitelských zvyklostí odběratelů. Skandinávci preferují světlejší praženou kávu, zatímco v zemích Jižní a Střední Ameriky, v Itálii a Francii je preferovaná káva silně pražená. Tato úprava je i vhodná pro přípravu nápojů typu „espresso“. Po upražení se odstraňují tzv. „lišky“ (vadná černá či nedopražená světlá zrna), jež mohou negativně ovlivňovat výslednou chuť připravovaného nápoje. Káva je poté balena do spotřebitelských a transportních obalů, přičemž je pro zachování a prodloužení trvanlivosti kávy užíváno balení v ochranné atmosféře, vakuu nebo pomocí tzv. pressurisace.