Kávovník vyžaduje rozptýlené světlo, nesnáší však přímé slunečné paprsky. V zimě ho umístíme na světlejší místo. Na teplotu není náročný. V létě snese teploty od 22°C a zároveň vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu, proto v tomto období rostlinu intenzivně rosíme. Během vegetačního klidu od října do února mu stačí teplota 15 až 20 °C. Hůře než pokles teploty vzduchu snáší pokles teploty substrátu pod 16°C. Teplota pod 12 °C má za následek přerušení růstu.

Rostliny pravidelně zaléváme měkkou vodou a dáváme pozor na přemokření stejně jako přeschnutí půdy. Mladé rostliny přesazujeme každý rok do čerstvého kyselého substrátu, starší podle potřeby. Od dubna do srpna každých 7 – 14 dní přihnojujeme hnojivem bez obsahu vápníku.

Rostliny kávovníku lze různě tvarovat. Řezem upravujeme jejich tvar, podporujeme zahušťování a tvorbu květů. Kvést začínají ve třetím až pátém roce bílými voňavými květy. Plodem jsou dekorativní červené bobule, které dozrávají šest až osm měsíců.

Kávovník arabský (latinsky coffea arabica) je keřovitá rostlina, která dorůstá výšky do pěti metrů. První plody začne dávat za ideálních příznivých podmínek asi 3 roky po vysazení, přůměrné přiměřené výnosy dává po šesti letech od výsadby. Celkově poskytuje keřík úrodu něco kolem třiceti let, ale záleží samozřejmě na spoustě faktorech, hlavně klimatických podmínkách. Ty jsou nejlepší v nadmořské výšce od 1000 do 1800 metrů nad mořem. Arabica tvoří 75% celosvětové produkce kávy, avšak pouze pětina jsou kvalitní zrna. Zbytek kávových zrn má určité „vady na kráse“ a spadají do nižších tříd. Tato zrna se pak používají jako příměs do méně kvalitních káv. I druh kávy arabica se dle podmínek, ve kterých se pěstují, liší vzrůstem keře, tvarem listů, květů i výsledným tvarem a barvou kávových bobulí.

Kávovník mohutný (coffea robusta) se několika maličkostmi liší od kávovníku arabského. První úrodu poskytuje již po dvou letech pěstování a plody dozrávájí průběžně po celý rok. Co se náročnosti týká, je mnohem odolnější než arabica, lépe snáší nižší teploty a stačí mu nadmořská výška od 500 do 900 metrů nad hladinou moře. Ačkoliv jsou sklizená zrna méně kvalitní a menší, obsahují asi třikrát více kofeinu než plody kávovníku arabského. Tato kává představuje téměř 25% celosvětové produkce a její podíl se stále zvyšuje. Zejména proto, že má menší nároky na kvalitu půdy a lze ji vysadit i na plantáže, na kterých se dříve pěstovala robusta, ale byly zničeny nějakou rostlinnou chorobou nebo zimou.

Keříky kávovníku se předpěstují v bavlněných obalech a po dosažení výšky cca 30 až 50 cm jsou pak vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých, hlinitých pískách. Kvetou bílými voňavými a jasmínu podobnými květy, jež se rychle mění v zárodky plodů.

Plody kávovníku v závislosti na odrůdě a poloze plantáže dozrávají průběžně 6 až 9 měsíců po odkvětu, přičemž vznikají kulaté či oválné plodnice, podobající se velikostí třešni (kávová bobule). Zelené plody zpočátku žloutnou, červenají (nejlepší pro sklizeň) až se konečně zabarvují jemně dofialova. Skládají se z povrchové kožovité slupky, nasládlé šťavnaté dužniny a pergamenovité slupky, obalující dvě kávová zrna (semena). Někdy se vyvine pouze jedno zrno vejčitého tvaru (perlová káva), které se však kvalitou neliší od ostatních. Každé semeno je ještě obaleno volným osemením, zvaným stříbřitá blanka.